Evropa horší než Čína?

Ještě před pár lety byla Čína a další země cenzurující přístup k internetu pro Evropana jen jakýmsi vzdáleným úkazem. Praktiky čínských soudruhů se ovšem velmi rychle zakořeňují i zde v Evropě. Jsou tu dlouhodobé snahy o svévolné blokování údajně nevhodných stránek (viz český Vodafone nebo britští ISP), odpojování domnělých pirátů bez soudu nebo celkový zákaz pornostránek, který zplodili čeští senátoři. Ve Francii teď přicházejí s tvrdou regulací free Wi-Fi sítí např. v restauracích.

Kdo bude provozovat veřejnou Wi-Fi síť, nesmí do ní pustit anonymní uživatele. Takže třeba provozovatelé restaurací budou muset své klienty legitimovat nebo jim francouzský zákon dá jasně daný seznam stránek, na které lze anonymního zákazníka přes Wi-Fi vpustit. Velký čínský firewall funguje na principu blacklistu (výslovně zakázané stránky), ve Francii jsou ještě tvrdší a využijí opačný princip whitelistu (výslovně povolené stránky), i když mi není moc jasné, jak jej při miliardách webových stránek chtějí spravovat.

Je to kvůli odpojeným pirátům, aby si nemohli najít alternativní cestu k přístupu na internet. Existuje ovšem reálné riziko, že pirátské skupiny budou zneužívat cizí počítače pomocí různých malwarových útoků. I zde má francouzská cesta řešení. Pokud chce být uživatel kryt, stát mu nasadí do počítače spyware, který by v popsaném případě svědčil v jeho prospěch, pročež by však musel zaznamenávat veškerou aktivitu uživatele.

Je sice hezké, že na jedné straně Evropská unie vytáhla do boje s Googlem a dalšími vyhledávači kvůli délce doby, po kterou jsou uchovávány informace o aktivitě uživatelů. Nebo, že její čelní představitelé varují před podceňováním sociálních sítí a vystavování osobních informací jejich prostřednictvím. Celé to ovšem ale působí jako kamufláž pro zřetelné snahy některých členských států zasadit ochraně soukromí a svobodě při přístupu k internetu tvrdou ránu.

Důležitý je také politický kontext. Pokud by velké státy po ratifikaci lisabonské smlouvy chtěly podobné principy aplikovat v rámci celé Evropské unie, českým zákonodárcům by nemuselo zbýt nic jiného, než poslušně přijmout patřičné legislativní úpravy. Jen abychom ještě jednou nejezdili do Číny kvůli svobodnějšímu internetu …