Jaké jsou možnosti připojení k internetu

Nejste spokojeni se svým současným připojením k internetu a poohlížíte se po jiném? Máte přístup na internet jen v práci nebo ve škole a chcete jej mít i doma? Připravil jsem následující přehled u nás běžně dostupných možností připojení k internetu, který vám poslouží pro základní orientaci v nabízejících se možnostech a jejich výhodách či nevýhodách.

Závan minulosti: dial-up a ISDN

Ještě před několika lety bylo vytáčené připojení přes pevnou telefonní linku (dial-up) nejpoužívanějším připojením k internetu. Bylo totiž všude tam, kde byla pevná telefonní linka, což se o modernějších alternativách říci rozhodně nedalo. Velkou nevýhodou vedle nízké rychlosti (maximálně 56 kbit/s) je především cena. Platí se totiž za dobu připojení a stále se ještě rozlišuje připojení ve špičce a mimo špičku.

Ceny se různí, ale obecně platí, že minuta připojení ve špičce se pohybuje okolo jedné koruny a mimo špičku vyjde asi na třicet haléřů. Z tohoto důvodu je dial-up vhodný jen pro opravdu příležitostné uživatele internetu, kteří se budou připojovat hlavně po večerech a nevadí jim dnes už extrémně nízká rychlost připojení.

Další nevýhodou je, že po dobu připojení se k vám na pevnou linku nikdo nedovolá. Tento nedostatek řeší digitální linka ISDN, kdy je možné být současně online a zároveň telefonovat. ISDN je i o něco málo rychlejší než klasický dial-up, ale také o nějaké ty desítky haléřů za minutu dražší. Rychlost činí maximálně 64 kbit/s oproti 56 kbit/s u dial-upu. Pokud nepotřebujete během připojení i telefonovat, můžete se vzdát druhého kanálu a rychlost zvýšit až na 128 kbit/s. V takovém případě se k vám ale po dobu připojení opět nikdo nedovolá.

Rizikem dial-upu jsou tzv. podvodná přesměrování. K připojení se používá speciální telefonní číslo, které modem vytáčí. Existují ale záškodnické programy zvané dialery, které toto číslo změní na některé s vyšším zpoplatněním a pak vás minuta připojení může přijít třeba i na 90 Kč. O napadení dialerem se zpravidla dozvíte až při pohledu na astronomickou částku v měsíčním vyúčtování.

K připojení stačí interní nebo externí modem. Notebooky již většinou mají analogový modem vestavěný. Zapojení probíhá tak, že kabel z telefonní zástrčky připojíte do modemu a z modemu pak vede další drát k telefonnímu přístroji. Realizace s využitím externího modemu je jednoduchá.

Mínusy: cena, rychlost, riziko dialerů.
Plusy: dostupnost

Rychlé, ale omezované ADSL

ADSL je u nás dnes nejvyužívanější připojení k internetu. Použity jsou sice opět rozvody pevné telefonní linky, ale s omezenými možnostmi dial-upu se nedá vůbec srovnávat. K výhodám ADSL patří rychlost, spolehlivost a dnes už i dostupnost. Na rozdíl od kabelové televize je totiž k dispozici i na venkově a v menších městech.

Rychlost i u těch pomalejších a levnějších variant dostačuje na pohodlné surfování po webu a stahování e-mailů, volání po internetu nebo stahování hudby. U drtivé většiny tarifů (nehledě na operátora) není omezován čas připojení. Zaplatíte měsíční paušál, jehož cena začíná někde okolo 400 Kč měsíčně, a už se nemusíte starat o dobu strávenou na internetu. Rychlejší varianty, které umožní stáhnout i větší množství dat, mohou stát ale měsíčně 1000 Kč měsíčně a více.

Často a oprávněně zmiňovaným nedostatkem jsou datové limity, kterým operátoři rádi říkají FUP, ale to je přece jen trochu něco jiného. FUP v podání poskytovatelů ADSL znamená možnost stáhnout jen určitý objem dat za měsíc, čili skutečně jde o datový limit. Za data přenesená nad rámec v tomto limitu neplatíte žádné extra poplatky, ale musíte se smířit s omezením rychlosti daleko pod hranici vysokorychlostního internetu. U nejlevnější varianty ADSL od Telefóniky O2 se po přenesení 10 GB za měsíc sníží rychlost na 64 kbit/s, čili blíží se dial-upu. Rychlost se zvýší zase v dalším měsíci. To ale není už takové drama jako kdysi.

Limity jsou po několika zvýšeních už naštěstí dostatečné, takže i náročnější uživatelé mohou bez starostí využívat internet. A pokud by vám limit nějakou náhodou jeden měsíc nestačil, můžete si např. u Telefóniky O2 objednat jeho jednorázové navýšení. Výjimku tvoří uživatelé, kteří z internetu chtějí ve velkém stahovat filmy nebo hudbu. Ti si prostě budou muset připlatit za dražší tarif bez omezení.

Doposud byla řeč o připojení v rámci sítě Telefóniky O2, od které přeprodávají připojení i alternativní poskytovatelé jako je například Volný, kteří nemají příliš velký manévrovací prostor nabídnout lepší podmínky než náš dominantní operátor. Ve větších městech ale nabízejí někteří alternativní operátoři připojení přes svou vlastní síť, kde za nižší cenu můžete získat rychlejší připojení nesvázané datovými limity. Vyplatí se proto na tuto možnost připojení informovat u alternativního operátora.

Mínusem je také to, že většinou musíte k ADSL mít i pevnou telefonní linku a platit běžný paušál, pronájem aparátu a další poplatky. Doba se však mění a tak třeba Telefónika O2 umožňuje zavedení ADSL k mobilnímu telefonu namísto pevné linky.

K připojení se používají externí modemy, které jsou dnes už poměrně malé. Liší se rozhraním. Nejčastěji se připojují do USB portu nebo do síťové karty (ethernetové rozhraní). Pokud váš počítač má síťovou kartu, je lepší pořídit spolehlivější modem právě s ethernetovým rozhraním. Pozor si dejte hlavně na levné USB modemy. Zejména značka Sagem je pověstná nestabilitou a technickými problémy.

Plusy: rychlost, dostupnost, spolehlivost a stabilita.
Mínusy: datové limity a FUP, vyšší cena méně omezovaných variant, vysoký rozdíl mezi rychlostí downloadu a uploadu.

Kabelová televize: rychlost bez omezení

V současnosti nejzajímavější masově dostupnou možností připojení k internetu poskytují rozvody kabelové televize, která je prakticky v každém větším městě. Dnes je na trhu už jen jeden velký poskytovatel a tím je společnost UPC, která pohltila konkurenční Karneval. Nabídka tarifů je pestrá. Všechny jsou vysokorychlostní a postačí pro jakékoliv běžné využití internetu včetně telefonování. Pro občasné uživatele je tu tarif Flex s platbou za dobu strávenou on-line (35 Kč na půl dne včetně daně). Ostatní tarify jsou za měsíční paušál bez časového omezení. Jejich rychlost začíná na 1024 kbit/s a končí až na šestnáctinásobné hodnotě. Měsíční paušál začíná na 475 korunách měsíčně.

UPC už od léta nemá žádný limit pro přenášená data. Můžete si tak bezstarostně přenést kolik dat chcete. Je tak možné využívat veškeré možnosti současného internetu. Operátor si sice ve smluvních podmínkách nechává otevřenou možnost nadměrné využití omezit snížením rychlosti, ale to platí jen pro opravdu extrémní případy. Připojení přes kabelovku resp. UPC není drahé, je rychlé a spolehlivé, drží si relativně stabilní rychlost a je bez zásadních omezení. Je tedy ideální pro všechny uživatele, kteří hodlají internet pravidelně využívat.

Plusy: cena a rychlost, absence limitů
Mínusy: dostupnost, rozdíl mezi rychlostí uploadu a downloadu.

Český fenomén jménem Wi-Fi

Bezdrátové připojení k internetu přes Wi-Fi je stále oblíbenější a v České republice je dokonce Wi-Fi rozšířenější než ve zbývajících zemích Evropské unie dohromady. Je to dáno historickými důvody jako je vysoká cena nebo špatná dostupnost jiných vysokorychlostních přípojení.

S Wi-Fi se můžeme setkat třeba i v restauracích, kde se hosté mohou připojit se svým notebookem. I dnes se Wi-Fi těší velkému zájmu pro připojení domácností k internetu a to hlavně na venkově, kde jej nabízejí lokální poskytovatelé. Nabídky se proto místo od místa mohou zásadně lišit, ale obecně platí, že Wi-Fi stojí maximálně několik stokorun měsíčně při vysoké rychlosti a bez omezení přenesených dat nebo přinejhorším s velkými datovými limity.

Abyste se mohli přes Wi-Fi připojit, musí být ve vašem okolí tzv. hotspot nebo-li přístupový bod, což je prakticky takový vysílač. Databáze hotspotů naleznete například na webových stránkách http://wifi.lupa.cz. Nevýhodou Wi-Fi je, že hotspot musí být relativně blízko (maximálně v řádu set metrů) a ideální je, pokud mezi vámi a hotspotem není žádná překážka. Občas vadí domy, stromy a o terénních nerovnostech ani nemluvě. Proto se tyto vysílače umisťují například na vysoké domy nebo komíny.

Ve spolehlivosti se Wi-Fi nemůže rovnat například ADSL, takže krátkodobé výpadky nemusí být nic mimořádného. Záleží ale na poskytovateli a jeho technickém zázemí a také jeho serióznosti. Je proto důležité zajímat se o zkušenosti jiných uživatelů, kteří se k danému hotspotu připojují.

K připojení stačí teoreticky moderní notebook nebo stolní počítač s Wi-Fi kartou. Pokud není signál z hotspotu dost silný, je často třeba přikoupit externí anténu. V některých případech je nutné anténu instalovat i na střechu domu podobně jako v případě televizní antény.

Plusy: cena a rychlost, volnější podmínky
Mínusy: někdy nižší spolehlivost

Pomalé a drahé: připojení přes mobil

Připojení přes mobilní telefon se v České republice dříve používalo jako cenově výhodnější náhrada za běžné vytáčené připojení přes pevnou telefonní linku. Mobilní operátoři totiž nabídli datové tarify, kde se neplatilo za dobu připojení nebo přenesená data. Dnes už toto připojení není kvalitou ani cenou příliš lákavé a lze jej chápat jako jednu z posledních možností.

Technologií pro připojení přes mobilní telefon je hned několik. U nás je nejrozšířenější GPRS, které je přinejlepším o trochu pomalejší než dial-up, takže pro prohlížení videa nebo telefonování po internetu se vůbec nehodí. Pak je tu EDGE, které může být teoreticky zhruba až třikrát rychlejší, ale s jeho dostupností je to už horší. To platí hlavně o síti Telefóniky O2. Konkurenční T-Mobile a Vodafone jsou na tom o dost lépe. Hodně se svého času očekávalo od vybudování tzv. sítí třetí generace, které vedle videohovorů umožní i velmi rychlé datové přenosy, ale s jejich rozvojem jsou na tom čeští operátoři prachbídně.

Uvažujete-li o GPRS nebo EDGE jako o stálém připojení, vyberte si datově a časově neomezený tarif, který stojí zhruba okolo 600 až 800 Kč měsíčně. Tato cena je už léta stejná a bohužel nereaguje na skutečnost, že za stejné peníze můžete mít podstatně rychlejší a kvalitnější připojení.

K realizaci připojení stačí mobilní telefon s podporou GPRS nebo EDGE, který poslouží jako modem. S počítačem jej můžete propojit bezdrátově přes bluetooth nebo infraport, ale lepší je využít datový USB kabel, který bude mobil zároveň i dobíjet.

Za zmínku stojí i speciální modemy, které slouží výhradně pro připojení počítače k internetu přes GPRS nebo EDGE. Ty mají samostatné napájení a jsou optimalizované pro dlouhodobé připojení k internetu. Pro notebooky se vyrábějí i ve formě PCMCIA karet, ale jejich cena se různí. V nabídce je mívají i mobilní operátoři. Pak ale samozřejmě potřebujete další SIM kartu.

Připojení přes mobilní telefon (GPRS/EDGE) má dnes smysl pouze pro uživatele, kteří potřebují být mobilní a na cestách se chtějí připojovat k internetu se svým notebookem. Pak se vyplatí pořídit i výše zmíněnou PCMCIA kartu. Pro připojení domácího počítače k internetu je dnes GPRS/EDGE opravdu jen nouzovou alternativou. Na rozdíl od dialu-pu se nehodí pro příležitostné uživatele internetu, protože měsíční paušál u časově neomezených tarifů je pak příliš vysoký a u tarifů, kde jsou zpoplatněna přenesená data, byste se nedoplatili.

Plusy: rychlé zřízení, stačí jen mobil
Mínusy: vyšší cena, nízká rychlost, kolísání rychlosti, pokrytí EDGE

Rychle a mobilně: CDMA, U:Fon a Internet 4G

CDMA se v našich končinách rozumí připojení přes Telefóniku O2 a její službu O2 Internet Mobil 1024. Jedná se sice o mobilní připojení, ovšem mimo tradiční GSM síť jako v případě GPRS nebo EDGE. Použita je samostatná síť třetí generace používaná nyní výhradně pro datové přenosy. Rychlost připojení může být až 1024 kbit/s, ale zpravidla je nižší. Někdy až velmi výrazně a často kolísá. I zde Telefónika uplatňuje FUP, podobně jako u ADSL, a to po přenesení 2,8 GB během jednoho týdne. Tento limit se však jeví jako poměrně rozumný. I když se jedná o mobilní připojení, často je využíváno jako náhrada za pevné připojení. Ostatně sám operátor jej nabízí klientům, v jejichž lokalitě není dostupné ADSL. K připojení nestačí běžný mobilní telefon, ale je potřeba koupit speciální modem. O2 Internet Mobil 1024 vyjde na 699 Kč bez daně měsíčně.

Novinkou na trhu je připojení přes operátora U:fon, který nabízí v rámci svého tarifu U:fonův fofr internet bezdrátové připojení až o rychlosti 3,1 Mb/s, takže je teoreticky výrazně rychlejší než CDMA, přestože je levnější (499 Kč bez daně za měsíc). Rychlost se však v různých oblastech může zásadním způsobem lišit a někteří klienti si stěžují, že se spíše blíží k rychlosti GPRS. I tak je ale pořád U:fon levnější. Operátorem udávaná průměrná rychlost se pohybuje okolo 400 až 700 kbit/s. I zde funguje FUP a to po přenesení 2 GB dat týdně. Od operátora dostanete speciální modem. K tomuto nejrychlejšímu tarifu z nabídky se dává kompaktní modem o velikosti flash disku, který se zapojuje do USB portu. Můžete jej tak snadno používat i na cestách ve svém notebooku. Limitem je ale zatím menší pokrytí, které se však neustále rozšiřuje.

O něco starší je služba Internet 4G od mobilního operátora T-Mobile. Navzdory názvu se jedná o mobilní připojení provozované v síti třetí generace (3G) a nikoliv čtvrté (4G). Maximální rychlost je 1 Mb/s, ale v praxi je opět nižší. Rozhodně tedy dnes není pravda, že dosahuje přenosové rychlostí srovnatelné s připojením prostřednictvím ADSL, jak T-Mobile tvrdí. Pokrytí je menší než u CDMA nebo U:fona. Proto T-Mobile pro majitele notebooků připravil PCMCIA kartu, která umožní v případě nedostupnosti 4G využít GPRS nebo EDGE. Cena služby Internet 4G činí 399 Kč bez daně měsíčně. K připojení vedle PCMCIA karty můžete použít stolní modem s USB nebo síťovým rozhraním.

Aktuální nabídku tuzemských poskytovatelů připojení k internetu včetně možnosti pohodlného srovnání či vyhledávání podle parametrů naleznete na http://pripojeni.lupa.cz/ 

Článek původně vyšel v časopisu Počítač pro každého 19/2007